Sobíku je to lepsi nez ta oloupana stara barva ne? .Navíc ty blatniky a dvere zacinaly dobre rezatet tak jsem si rekl, ze bude lepsi to aspon hodit do zakladu nez je nechat kompletně prorezatet .Je to vybroušené sice né dokonale ,ale rez na tom nebyla kdyz jsem to natiral
O víkendech se aspon nenudím a barvy je dost
Budu aspon mit pristi rok o praci min ohledne stare barvy .

Tak po nějaké době zase pár věcí k tomuto vozu .Jelikož se blíží dlouhé zimní večery ,tak jsem si do dilny vzal par veci na rekonstrukci .Dnes bylo docela dobre počasí tak jsem sel neco poudelat na auto .Vysledek me potesil .Vice fotky .Jinak veci ktere na aute nejsou mam v dilně kde je postupně beru na opravu

Dveře jeste nejsou v konečné fazi

Va albu jsou nove fotky od cisla 2054

Jedna ochutnávka

Musím se zastat jak Coudyho, tak Jakuba. Coudy má pravdu, ale na to Jakub přijde časem, je moc mladý.
A právě, že je Jakub tak mladý, tak se ho musím zastat v tom, že v 15ti-16ti jsem byl vděčnej za kdejakej vrak, jen aby to jelo, ale čím je člověk starší, tím chce větší klid, jen si stroje užívat, ne se v něm šťourat a když, tak jen pro radost, drobnosti. Hlavně aby to bylo v top stavu. Ale na to Jakub přijde

Já měl kliku, že jsem si všechny vozidla pořizoval pojízdná a vzhledem k omezenému prostoru doma jsem věděl že pojízdná a na značkách musí být trvale. Jinak musí z domu. Kdybych ale kolem baráku měl místo, už toho tam stojí ... raději ani nepředstavovat. I když v mém případě by tam asi místo zabíral nějaký vrak trolejbusu nebo autobusu...
A k těm nereálným představám - moji dva kolegové si před lety pořídili pojízdný, jen poněkud zdevastovaný autobus ŠM11 ex DP Pardubice. Byl v relativně dobrém stavu, s vybrakovaným interiérem, ale na číslech (stav viz první fotka). Jenže následně měli moc velký plány a moc málo peněz a času. Ač jsme jim doporučovali polepit nejhorší díry, zkompletovat interiér a jezdit, plánovali generálku celého autobusu. A to tak dlouho, až ve finále o autobus přišli (laicky řečeno parkovné za bus = jeho cena). Jeden z nich se pak jako nepoučitelný ještě předloni zbláznil a pořídil si další, tentokrát dokonce nepojízdný (viz foto 2). A jak to dopadlo? Autobus stojí dva roky tam kde ho sundali z odtahovky a hnije a hnije.
Poučení z této bajky zní - lepší jedno pojízdné auto, než hromada nepojízdných...

Nechci bejt ňákej vlezlej ale nechtěla by spravit ta chaloupka?