Nastal čas dlouhých zimních večerů a hrabání se v archívu. Tak jsem dneska našel pár fotek svého úplně prvního auta, které jsem si koupil, když mi bylo 19 a měl jsem čerstvej řidičák. 2140 nebyla vybrána náhodou, toužil jsem po ní. Objel jsem spoustu inzerátů, až jsem narazil na tenhle skvostný kousek od původního majitele.
Tenkrát měl najeto poctivých 41000. Naprosto původní stav, pouze měněn motor. Korozi byste na něm hledali marně. K jediným kosmetickým vadám patřil škrábanec na PZ dveřích a naťuklý zadní nárazník. Na STK jim málem vypadly oči z důlků.
Měl jsem ho však pouze rok, protože jsem ještě studoval a potýkal se s palčivým nedostatkem financí, neměl jsem bohužel na to ho uživit. Což o to, benzín by nebyl tak zlej, tolik jsem toho nenajel (něco přes 2000 za ten rok), ale k tomu ještě STK, ručení a podobná zvěrstva, tak jsem to ze svého kapesného nějak nezvládal a po čase podlehl tlaku našich, že si budu moct půjčovat jejich LADU.
I tak jsem s ním absolvoval spoustu zajímavých zážitků. Je až s podivem, že mne přežil zcela bez škrábanců, ačkoliv jako čerstvý držitel řidičáku jsem ještě spoustu věcí netušil, a tak se docela často stávalo, že mi Moskvič dával jasně najevo, kdo je tady pánem.
Někdy na srazu o tom můžu povykládat. Jinak mám na něj velmi dobré vzpomínky a dodnes si vzpomínám, jak to vevnitř krásně vonělo. Palubní deska, stejně jako tapecírunk, byly z výroby v tmavě červené barvě (tenkrát jsem netušil, jaká je to rarita) a nějaký dobový stromeček tomu dával stylově třešňový nádech.
Jak dopadl se mě raději neptejte, neměli byste z toho radost. U nového majitele
se neměl moc dobře. Viděl jsem ho pak po sedmi letech a bylo mě z toho hodně smutno
PS: Omlouvám se za kvalitu fotek, bylo to skenováno snad v roce 1998 na jednom z prvních barevných scannerů, co byly u nás k mání, navíc z miniaturních a přeexponovaných analogových fotek.